JIN A JANG - TEMNOTA A SVĚTLO - ROVNOPRÁVNOST - DVĚ ČÁSTI JEDNOHO CELKU

Dokud jsou tyto principy v rovnováze, žijeme v souladu s přirozenými silami a pociťujeme ve svém životě radost, hojnost, lásku a štěstí. Oba elementy mají pro naše bytí stejnou důležitost a tvoří kompletní součást všeho živého i neživého.

• Tečky opačné barvy symbolizují, že v každé ze sil se nachází i opačná síla a také že charakter dané síly záleží na pozorovateli.
• Jin (čínsky pchin-jinem yīn, znaky zjednodušené 阴, tradiční 陰), „tmavé místo, sever) je tmavší element; působí temně energicky, žensky a koresponduje s nocí. Jin je často symbolizovaný vodou a zemí.
• Jang (čínsky pchin-jinem yáng, znaky zjednodušené 阳, tradiční 陽) jih) je světlejší element; působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnem. Jang je často symbolizovaný větrem a ohněm.

Každá věc se dá popsat jako zároveň jin – jang.

• Všechno má svůj opak – ne však absolutní. Žádná věc totiž není čistě jin nebo čistě jang. Každá ze sil obsahuje základ té druhé. Například zima se může změnit na léto.
• Jedno nemůže existovat bez druhého. Den nemůže existovat bez noci.
• Jestliže uvažujeme teplotu, jin může být chlad a jang teplo. Jang však můžeme znovu rozdělit na jin – teplo a jang – žár.
• Jin a jang jsou obvykle ve stavu rovnováhy: pokud jeden naroste, druhý ustoupí. Někdy může dojít k nerovnováze: přebytek jin, přebytek jang, nedostatek jin, nedostatek jang. Takové nerovnováhy znovu tvoří pár: přebytek jin způsobí nedostatek jang a naopak.
• Například noc se mění na den. Tato změna je stejně jako jin a jang také relativní. Z pohledu vnějšího pozorovatele existuje noc a den na Zemi zároveň a doplňují se.
• Malé tečky v symbolu znamenají stopy jedné síly v druhé. Například i ve tmě je světlo hvězd. Znamená to také, že absolutní extrém jedné síly se transformuje na opačný a to, že záleží na pohledu pozorovatele, zda je daná síla jin nebo jang. Například nejtěžší kámen se dá nejsnadněji rozbít.

Jin a jang do sebe organicky zapadají a jsou základem veškerých jevů. Například obraz Hory v mlze zobrazuje harmonii, která vzniká spojením jin (mlhy) a jang (hor).