VLTAVÍN / MOLDAVIT, štěstí-hojnost-plodnost-harmonie

VLTAVÍN / MOLDAVIT / SCHOPNOSTI KAMENE

Používal se od doby kamenné jako talisman či amulet přinášející štěstí a plodnost

• kámen štěstí, hojnosti a plodnosti
• otevírá a čistí různé bloky
• zbavuje tíživých myšlenek
• pomáhá odtrhnout se od každodenních pozemských starostí, jako jsou obavy o peníze a strach z budoucnosti
• podporuje schopnost empatie a soucitu
• podporuje vše nekonvenční a inspirující
• přináší nečekaná řešení, která vás vedou dál kupředu
• napomáhá zbavovat se utkvělých a překonaných myšlenek
• ruší hypnotické příkazy
• harmonizuje čakry
• kámen, který dokáže přesahovat čas

Položený na třetí oko umožní vltavín pohybovat se kupředu do budoucnosti nebo nazpět do minulosti, abyste zmírnili současné trápení nebo pochopili smysl toho, co se odehrává mezi jednotlivými inkarnacemi.  

• napomáhá proměně a vyléčení samotné Země a že nastává čas, abychom energii skrytou v tomto krystalu začali používat moudřeji
• aktivuje jiné krystaly, které podněcuje k vyšším vibracím

ZDRAVOTNÍ ÚČINKY    

• umí odhalit nemoc, která ještě nepropukla, a dokonce stimulovat tělo, aby se s nemocí samo vypořádalo - léčitelé k tomuto účelu často používají vltavínové kyvadlo
• upozorňuje na dar, který mohou některé nemoci přinášet
• lze použít jako pomůcku ke stanovení diagnózy
• dokáže posílit naši intuici a racionální náhled na naše okolí i sebe sama

Lidé, kterým se nelíbí jeho temně zelená barva, často nemají rádi city, a proto potřebují zažít nepodmíněnou lásku a pocit sounáležitosti. V některých případech může být příčinou kdysi prožité a nyní skryté citové trauma, které je nutno vynést na povrch a vyléčit. K tomu jsou ale už zapotřebí další krystaly. 

ČIŠTĚNÍ A NABÍJENÍ

• Oplachujeme ve vlažné vodě. Nečistit solí!
  
• Vltavíny necháváme nabít na mírném slunci a nebo v noci za přibývání měsíce či za úplňku

TALISMAN A KOUZLA

Vltavín není v žádném případě považován za kámen nové doby, protože nese energii mimozemského světa, která v kombinaci s vibrační energií naší planety dokáže produkovat silný léčebný a duchovní frekvenční rozsah.

• Vltavín nese energii cizího světa, která v kombinaci s vibrační energií naší planety může produkovat silný léčivý a duchovní frekvenční rozsah.
• Dokud se vltavínový náramek nosí na ruce, může jeho obrovská energie nejen pomáhat lidem odstranit únavu.
• A aplikace určité intenzity magnetického pole na postiženou část lidského těla nebo příslušné meridiány může zmírnit některé bolesti, jako je akutní torze a pohmoždění, namožení bederních svalů, neurologické bolesti hlavy a některá artritida.
• Také může pomoci lidem zhubnout, zlepšit efekt zdravého hubnutí.
• Obecně platí, že čím déle náramek vydrží, tím zřetelnější bude účinek.
  

ZNAMENÍ ZVĚROKRUHU: Blíženci
PLANETA: Měsíc, Slunce
ŽIVEL: Voda
ČAKRA: srdce, temeno, čelo  

BARVA: Vltavíny jsou proslulé svou krásnou barevností a rozdělují se do šesti základních odstínů: bledě zelená, světle zelená, lahvově zelená, olivově zelená, hnědá a jedovatě zelená. Jejich barevnost způsobují kationty železa, titanu a pravděpodobně také manganu.

DVOUBAREVNÉ VLTAVÍNY 
Vzácné jsou nálezy dvoubarevných vltavínů. Tyto vltavíny byly popsány např. Soukeníkem (1964), Bouškou (1965), Kingem a Bouškou (1968). Rozhraní obou barev je ve většině případů ostré a rozdílné části potvrzují jistou nehomogenitu. Ke vzniku dvoubarevných vltavínů došlo zřejmě kolizí za letu nehomogenního roje vltavínů, kdy jejich sklovina byla ještě v plastickém stavu, ale již měla téměř definitivní aerodynamický tvar.

Název pochází z řeckého "tektos" - tavený). Svým složením je nejblíže obsidiánu, který však obsahuje až 2% vody (vltavín i ostatní tektity jsou téměř bezvodé). Názvy tektitů jsou nejčastěji odvozeny od místa jejich výskytu. K nejslavnějším a nejdříve poznaným patří právě moldavity (vltavíny). Prvním nalezištěm byl Týn nad Vltavou a první zmínka o vltavínu z Moravy (z Kožichovic) pochází od dr. Františka Dvorského z Třebíče, píše o něm roku 1880 a 1883. K dalším světovým nálezům tektitů patří texaské bediasity a georgianity z USA, tektity Jihovýchodní Asie, Indonésie a Filipín (indočínity, javanity, billitonity, filipínity), z Austrálie (australity), z Pobřeží Slonoviny (angl. Ivory Coast, tzv. ivority).  Pouze jediný zatím známý tektit, který je průsvitný a nádherně zelený je náš vltavín. Jedná se o světový unikát.

HISTORIE A TRADICE

V jižních Čechách vznikla krásná tradice spojená s vltavíny. Každý muž, který si chtěl vzít svou milou, jí musel k svatbě darovat vltavín. Vltavín byl vnímán jako důkaz citů, které muž k ženě chová. Vltavín je tajemný, ryze český drahokam. V historii byl považován za skleněné meteority, slzy prolévané kometami či úlomek Měsíce, který dopadl na Zem. Jeho speciální vlastnosti, původ opředený tajemstvím a velmi úzce lokalizovaný výskyt jeho nalezišť z něj dělají světový unikát.

• Známý byl už v době kamenné. Přírodní skla, jako je vltavín či obsidián, mají po rozbití ostré hrany, takže se dají použít jako primitivní nůž. To pravěcí lidé moc dobře věděli, a jelikož na našem území nebyl znám výskyt obsidiánů, používali k tomu účelu právě vltavíny. Tyto drahokamy se tak staly předmětem denní potřeby při zpracování potravin a kůží či výrobě hrotů na šípy a další zbraně.
• Poté vltavíny upadly v zapomnění nebo možná ztratily na atraktivitě, a tak nemáme z období starověku a středověku žádné zmínky ani dochované šperky s vltavínem. Největší oblibu ve šperkařství získaly až v období secese.

Lidé znali vltavíny již v době kamenné, kdy je používali k výrobě štípaných nástrojů. U nás pochází první zmínky o vltavínech z roku 1774, kdy hrabě František Josef Kinský nalezl u Týna nad Vltavou nazelenalé členité útvary, které nazval chrysolithy. O mnoho desetiletí později, roku 1836, odvodil správce sbírek Vlasteneckého muzea v Praze (nyní Národního muzea) F. X. M. Zippe pro tyto skla název moldavit (z německého Moldau – Vltava). Následovalo mnoho dohadů o tom, jak by se měly zvláštní skleněné útvary jmenovat, namátkou jmenujme třeba názvy jako moldawec, vltavec (patřící k "odrůdě bezvodých křemánů"). Až v roce 1891 při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze se v tisku objevil název vltavín. A roku 1900 navrhl rakouský geolog F. E. Suess zařadit vltavíny a další přírodní skla pod souborný název tektity. Cesta k současnému názvu tohoto fascinujícího přírodního skla, i k jeho zařazení, byla dovršena.

Jedná se o jednu z forem tektitů, jimž se přisuzuje mimozemský původ související s dopadem gigantického meteoritu na Zemi. Žárem, způsobeným dopadem nebeského tělesa, se roztavily okolní horniny a rozstříkly se do veliké dálky, kde vznikla dnešní naleziště. Vltavín tudíž představuje splynutí mimozemských energií s Matkou Zemí. Jedná se o vzácný kámen. V současné době se nachází podél břehů řeky Vltavy a je nepravděpodobné, že by se podařilo objevit kdekoli jinde na světě nové naleziště. Postupem času se zdroje tohoto krystalu vyčerpají.