Skarabeus, jakožto symbol reinkarnace, měl velký význam při cestě do podsvětí, proto byl často vkládán do hrobů společně s mrtvými. Další analogií skaraba je jeho podobnost se srdcem. To dává člověku možnost žít a podle starých Egypťanů řídilo zbytek těla a to jak pohyby, tak smyslovou činnost. Proto se pak také často okřídlení skarabeové ukládali mumiím na srdce a na jejich spodní straně byly vyryty věty z 30. kapitoly Knihy mrtvých. "Ó, mé srdce, ty nejvnitřnější části mé bytosti! Neobracej se proti mně jako svědek před tribunálem. Neboť ty jsi bůh, který je v mém těle, můj stvořitel, který udržuje mé údy."
Hmyz mezi bohy
- Egypťané jsou jediným národem, který zařadil hmyz mezi božstvo. Vyráběly se různé amulety nebo se jeho podoba vyrývala do drahých kamenů a jejich nošení přinášelo bohatství, štěstí a ochranu před zlem. Často se nosil na krku nebo byl vsazován do prstenů. Patří k nejčastějším archeologickým nálezům, což dokládá jeho důležitost. Sošky se vyráběly z kamene, z vápence, ale také ze zlata a drahých kamenů.
- Skarabeus byl natolik uctívaný, že se dočkal i své zbožštělé podoby. Bůh představující vycházející slunce zrozené ze země, se nazýval Cheprer a byl ztělesňován jako skarab nebo jako člověk, který měl místo obličeje tohoto brouka. Byl bohem věčného znovuzrození a představoval prvního demiurga, který vznikl sám ze sebe a stvořil slunce. Symbolizoval také cestu reinkarnace, tedy zrození člověka, jeho přeměny a následně smrt a znovuzrození v záhrobí. Cheprer představoval vycházející slunce a byl uctíván společně s bohy Harchtejem (slunce v nadhlavníku) a Atumem (zapadající slunce).
Brouk skarabeus
A co je to vlastně za brouka? Skarabeus žije kolem Středozemního moře, je to černý brouk s polokruhovým štítem na hlavě, který pomáhá při hrabání, stejně jako silné přední nohy. Vyskytuje se na suchých a teplých místech a vyhledává pískový podklad s menším množstvím vegetace. Dorůstá délky 2 až 3 cm a samičky se poznají podle rezavě zbarvených holení předních nohou.
