CHIRURGICKÁ OCEL SCHOPNOSTI
Chirurgická ocel je zajímavým materiálem, který má celou řadu výhod.
- hypoalergenní, tzn., že nevyvolává žádné alergické reakce
- barevně stálá, nemění svoji barvu
- vysoce odolná vůči otěru a poškrábání
- cenově dostupná
ČIŠTĚNÍ
- chirurgická ocel nevyžaduje prakticky žádnou údržbu, je jen třeba dávat pozor na to, aby nebyla zbytečně často vystavována působení např. prostředků na mytí nádobí a dalších chemických látek, stejně tak je třeba mít se na pozoru před koupelemi ve vodách obsahujících síru (např. v termálních lázních), voda tohoto složení může chirurgickou ocel poškodit
- pokud je potřeba chirurgickou ocel očistit, plně postačí otření navlhčeným ubrouskem nebo kapesníkem, pozor je třeba dát v případě, že je v oceli vsazený kamínek. V takovém případě hrozí riziko narušení struktury lepidla a jeho vypadnutí. Oceli samotné ale takovéto zacházení nikterak nevadí.
SLOŽENÍ
Chirurgická ocel extrémně odolná, je poměrně lehkým kovem. Je šetrná k životnímu prostředí. Při výrobě chirurgické oceli vzniká mnohem méně odpadu je použito méně energie než na výrobu jiných kovů, chirurgická ocel je mimo jiné 100% recyklovatelná.
Chirurgická ocel je slitina kovů (směs) železa, uhlíku a chromu. Přidání chromu činí z oceli jasnou, lesklou, a vysoce odolnou nerezavějící ocel. Další kovy, jako je mangan a nikl se do směsi v některých případech také přidávají. Ačkoliv je chirurgická ocel extrémně odolná, je to také relativně lehký kov.
Jako chirurgická ocel se označuje speciální šlechtěná ocel definovaná technickou normou, která má v Evropě označení (EN) 1.4404 a ve Spojených státech (ASTM) 316 L. Chirurgická ocel se skládá hned z několika kovových prvků u uhlíku. Co se kovů týče, je v ní obsaženo železo, chrom (16 – 18 %), nikl (10 – 12 %) a molybden (2 – 3 %), samozřejmě v přesně určeném poměru. Kromě těchto prvků se v materiálu vyskytují v malém množství i prvky jako síra, dusík, nebo fosfor.
ROZDÍL CHIRURGICKÁ OCEL - NEREZOVÝ OCEL
Jak se od sebe liší nerezová a chirurgická ocel. Každá chirurgická ocel je totiž nerezová, ale ne každá nerezová ocel je chirurgická. Chirurgická ocel je typ nerezové oceli.
Nerezová ocel 316 nebo chirurgická ocel 316L
- je hypoalergenní, naprostá většina alergiků na běžné kovy ji může nosit (pouze malé procento ne, ti potom potřebují šperky z titanu)
- je nejodolnější vůči korozi, a to i v agresivním prostředí (například ve slané vodě)
Nerezová ocel 304
I tato ocel bývá občas nesprávně označována za chirurgickou, právě kvůli tomu, pokud si chcete být jistí, je třeba sledovat číselné označení.
- je o něco méně hypoalergenní než chirurgická (ale i tak ji většina alergiků může nosit)
- v běžných podmínkách je také vysoce odolná (do agresivního prostředí volte radši chirurgickou)
Nerezové oceli 430 a 210
- méně odolné vůči korozi
- nejsou hypoalergenní – můžou způsobovat podráždění pokožky u citlivých jedinců
Černá, zlatá či jinak barevná ocel
Takto upravený povrch ale tak odolný jako samotná ocel. Může se se poškrábat či ošoupat. Na tyto šperky tedy musí být jejich nositel opatrnější, pokud chce, aby zůstaly takto barevné co nejdéle. Pod barevným povrchem je ale nerezová ocel, nevadí-li mu tedy, že se časem povrch ošoupe, opatrný být nemusí
Kdo by si ale měl dát pozor, jsou alergici. Barevný povrch šperku totiž nemusí být hypoalergenní. V tomto případě je tedy lepší zvolit šperky bez povrchu, v původním stříbrném provedení.
HISTORIE A TRADICE
Označení chirurgická odkazuje na dobu, kdy se materiál skutečně používal pro výrobu lékařských nástrojů. V této oblastí jej sice v posledních letech často nahrazují jiné materiály, v mnoha jiných oborech si ale udržuje prominentní pozici. Jedná se např. o potravinářský a farmaceutický průmysl, petrochemii, ale také stavebnictví.
- Velkou oblibu si chirurgická ocel získala i ve šperkařství. Asi dnes nenajdeme zlatou nebo stříbrnou ozdobu, která by nebyla dostupná i ve verzi z chirurgické oceli. Kromě toho je často využívána i pro přímé zdobení těla v podobě piercingu apod.
- Chirurgická ocel exceluje hned v několika parametrech. Jako první z nich lze zmínit tvrdost. Tento materiál je běžným způsobem prakticky nemožné zlomit či zdeformovat. O své šperky se tak nemusíte bát, poškodit je bude opravdu složité. Tvrdost tohoto typu oceli má ale i jednu nevýhodu a tou je obtížnější vyrývání ornamentů a další reliéfních ozdob.
- Kromě mechanické odolnosti je chirurgická ocel velmi odolná i chemicky (ne nadarmo se používá např. na zařízeních ponořených v agresivní mořské vodě). Chirurgická ocel proto velmi pomalu koroduje a podléhá oxidaci. Díky tomu nemění svoji povrchovou barvu a šperky či jiné doplňky z tohoto materiálu vydrží dlouho stále stejně krásné jako ve chvíli, kdy jste si je koupili.
- Kromě toho lze povrch chirurgické oceli velmi dobře vyleštit a šperky z tohoto materiálu tak mohou vypadat opravdu krásně, o čemž se můžete přesvědčit například na tomto webu. Zvláště pokud probíhá metodou elektromagnetického leštění. Jejich povrch také nedegraduje ani působením UV záření.
- Další příčinou velké obliby chirurgické oceli jsou její hypoalergenní vlastnosti (záleží však na přesném složení a některé minoritní příměsi mohou výjimečně alergii způsobovat). Díky přítomnosti molybdenu se totiž z chirurgické oceli neuvolňuje nikl, který je často primární příčinou alergických reakcí v případě jiných typů oceli. Šperky a doplňky z chirurgické oceli jsou tak vhodné skutečně pro každého.
DEFINICE PRAVOSTI
Chirurgická ocel je v porovnání s drahými kovy výrazně levnější, to však neznamená, že by se neobjevovaly její padělky. Zvláště na tržnicích je jich nemálo. Jedná se většinou o doplňky z některého méně kvalitního typu kovu opatřené kvalitnější povrchovou vrstvou. Takovéto doplňky prodávané za opravdu minimální cenu se velmi brzo poškodí, svrchní vrstva se poruší a doplněk je na vyhození. Rozeznat jej od skutečných produktů z chirurgické oceli není ovšem příliš těžké. Kromě až podezřele nízké ceny je totiž charakterizuje i nízká hmotnost.
